Trenér 1. BFK Frýdlant Martin Šrámek je u kormidla našeho A mužstva rok a půl. První sezónu dotáhl svůj mančaft na 8. pozici a v té letošní udělal další krok nahoru. Frýdlantu patří v poločase sezóny 4. místo, a to je historicky nejlepší umístění v 87leté historii klubu.

Martine, do Frýdlantu jsi přišel coby zkušený hráč, pak přišlo zranění.  Už jsi kopačky definitivně pověsil na hřebík nebo chystáš návrat na hřiště?

Je pravda, že jsem ve Frýdlantu odehrál pouze půlrok a pak přišlo zranění. Před dvěma týdny mi vytáhli šrouby a dlahu z kotníku,  a tak bych si ještě na jaře rád zahrál v Lískovci, kde jsem strávil hodně pěkných let.

Pojďme k hodnocení A mužstva. Bilance po podzimu v řeči čísel: odehráno 15 zápasů,  8 výher, 4 remízy, 3 prohry, 4. místo, skóre 30:17. Uvědomuješ si, že je to nejlepší podzimní výsledek u A mužstva v dějinách klubu?

Teď si uvědomuji, že jsem na stejnou otázku odpovídal už po jarní části soutěže a doufal jsem, že to ještě posuneme dál. Čtvrté místo a ztráta pouhých dvou bodů na vedoucí Opavu je něco, co možná někteří nečekali, ale já jsem věřil, že v silách tohoto týmu první pětka je.

Co stojí za tímto úspěchem?

Především poctivá a tvrdá práce celého mančaftu.  Dva roky jsme se v divizi zachraňovali a bylo jasné, že je třeba kádr vhodně doplnit, na čemž jsme začali pracovat už v minulé sezóně, kdy v létě přišel Prepsl a Šafner, v zimě pak Wludyka a Velička, i když ten se následně zranil. V létě následovali zkušení Wozniak se Staňkem a do útoku Klimas. Šli jsme cestou postupného doplňování kádru. Jsem moc rád, že se podařilo tyto kluky do Frýdlantu dostat. Je to založeno na dlouholetých vztazích a vazbách, s Wozym, Klimasem i Zdenou Staňkem jsem i hrával. Kluci měli i jiné nabídky. Přestože máme skromnější podmínky než jiné divizní kluby, dali přednost této partě a toho si hodně cením. Taky se nám osvědčil systém třech obránců vzadu, na který jsme začali přecházet už asi před rokem. Chtěl bych tedy poděkovat všem hráčům, celému realizačnímu týmu, asistentovi Jirkovi Krejčímu, trenérovi gólmanů Oldovi Čuntovi, který se věnuje i zázemí týmu, za skvěle odvedenou práci. Je to týmový úspěch.

Skóre 30:17 vypovídá o výborné defenzivní činnosti, což se zřejmě i čekalo. Co útočná fáze?  Taky posun?

Je pravda, že nás tlačila bota v zakončení, spousty šancí jsme si vypracovávali, ale nebyl nikdo, kdo by byl schopný dát alespoň 10 gólů. Pomohl příchod útočníků Klimase, který dal 8 branek a Veličky, který vsítil 7 gólů, přitom přišel až po 5. podzimním kole. Ti dva dali polovinu všech našich branek, od toho jsou taky útočníci. V každém případě počet obdržených i vstřelených branek je vizitkou celého mančaftu.

 Na podzim jsme se probojovali i do 1. kola Mol Cupu s MFK Frýdek-Místek a vypadli až na penalty. Připomeňme, že na zápas přišlo 1.120 diváků. Jak na utkání vzpomínáš?

Cílem bylo dostat se do 1. kola přes Vsetín, což se i podařilo. Zápas s Frýdkem byl pro celé město i náš region obrovským svátkem.  Chtěli jsme zápasu využít, abychom ještě více zviditelnili náš klub, proto jsem i se šéftrenérem frýdeckých přípravek Kamilem Kořínkem domluvil úvodní nástup a poločasový zápas mezi naší a frýdeckou přípravkou. Aby i ti malí kluci a jejich rodiče zažili tu atmosféru, jaká tady panovala. Pokud jsme napomohli k tomu, že se zvedl zájem ze strany dětí o fotbal v našem městě, je to jen dobře. Zápas byl prostě výbornou reklamou pro naše město.

Teď položím otázku, po které by si možná mnozí ještě před rokem ťukali na čelo. Co Frýdlant a MSFL?

Před rokem ještě možná ano, ale za ten rok jsme ušli kus cesty. Každý sportovec by měl mít nějaké cíle, sny, kam se posunout dál. To je přece hnacím motorem každého. Této otázce se nevyhýbáme, ztrácíme dva body na prvního, jestli se nám podaří zamíchat postupovými kartami, bude to fajn. Prostě chceme se dále zlepšovat.

A mužstvo je v každém klubu vlajkovou lodí a měřítkem úspěšnosti celého klubu. Uvědomuješ si, že to, jak se daří áčku, ovlivňuje pohled veřejnosti na celý klub?

Každý klub se hodnotí podle toho, jak si vede A tým. To je prostě fakt. Samozřejmě mládež je hodně důležitá pro rozvoj celého klubu. Děti musí vidět to, že mají šanci se dostat dál. Pokud by neměli před sebou žádný cíl, bylo by to špatně. A cílem každého žáčka, dorostence, by mělo být dostat se do A mužstva a třeba ještě někam výše. Je jasné, že fanoušci měří klub přísným pohledem na tabulku divize. Tak jako fanoušci Baníku byli nešťastní, když A mužstvo spadlo do 2. ligy, přitom jejich mládežnické týmy se umísťovaly na špici svých soutěží, všichni to hodnotili jako neúspěšné období. A my nesmíme zklamat zase naše fanoušky, proto chceme hrát špici divize.

Frýdlant má dlouhodobě nejvyšší návštěvnost v soutěži a výborné fanoušky. Dalo by se říct, že fotbal je do jisté míry ve Frýdlantu fenoménem. Jak to vnímáš ty?

Ve Frýdlantu již dvanáct let žiji a vnímám to. Žádný jiný sport nemá tady takovou fanouškovskou základnu a podporu, město fotbalem žije. Vždyť naše návštěvy se blíží třeba i návštěvám na zápasech některých týmů 1. ligy. Mám na mysli třeba Duklu Praha nebo Boleslav. Měli bychom být všichni rádi a být vděční za podporu. Zažil jsem i fotbalový boom ve Frýdku, kdy jsme se  zvedali nahoru, hráli poháry se Spartou, Jabloncem a Baníkem a na stadion chodily několikatisícové návštěvy. Je mi smutno z toho, kolik diváků chodí na fotbal do Frýdku teď. To máme i ve Frýdlantu vyšší návštěvy.

 Možná někoho napadne otázka, proč nehraje za naše A mužstvo více odchovanců?

Je dobré si uvědomit, že ti nejlepší odcházejí už v mládežnickém věku a posouvají se do větších klubů jako například MFK Frýdek-Místek nebo Baník Ostrava. To je prostě úděl nás menších klubů, že jsme zásobárnou talentů pro kluby větší. Musíme si uvědomit, že tyto oddíly mají neporovnatelně jiné možnosti, zázemí atd. Je to logické, že když má někdo talent a možnost se posunout výše, tak toho využije. Potom některé z nich můžeme vidět v televizi nebo o nich číst v novinách. Mluvím teď  třeba o Michalovi Fukalovi v Liberci, jeho bráchovi Honzovi ve Slávii a nesmíme zapomínat ani na Štěrbu v Sigmě Olomouc. Jejich kariéru sleduji a držím jim palce.

Ale vraťme se k Frýdlantu. Je tedy filozofií Vašeho realizačního týmu dávat šanci i dorostencům, aby měli možnost okusit divizi?

Určitě ano. Našim cílem je začlenit jednoho až dva nejtalentovanější dorostence z každého ročníku do A mužstva.  Ti šanci dostanou a dostávají a pak je už jen na nich, jak ji využijí. Už když jsem tady přišel, tak byl Aleš Kratochvíl zabudováván do áčka, stejně tak Sebastian Bystroň. Když  jsem pak převzal vedení týmu, tak jsme s trenérem dorostu Romanem Hajdou vytipovali a pozvali šest dorostenců do letní přípravy.  Tři z nich mi sdělili, že přes prázdniny mají jiné plány a další dva vydrželi dva týdny a přestali chodit. Jediný, který se té šance chytil, je Martin Indra, který už rok a půl trénuje s A týmem a zabudovává se tak, aby ten skok nebyl pro něj tak velký. Od této sezóny jsme opět do kádru přeřadili další dva současné dorostence, aby se i oni začali sžívat s A týmem, ale zatím si této možnosti příliš neváží. Přitom mají možnost trénovat s hráči, kteří mají prvoligovou historii, ti jim mohou předávat své zkušenosti, a tak se můžou zlepšovat. Jejich tréninková účast je však velmi nízká. Udivuje nás, že se o tu šanci nepoperou, z 60 tréninků jich absolvoval Matěj Milar 15 a David Hajdušek 25, výjimkou je již zmíněný Indra, který byl na tréninku 55x. Na druhé straně jsou tu starší hráči, kteří chodí do práce, mají vlastní rodiny a jejich účast převyšuje 90 %. Bylo by dobré, aby si mladí kluci od dorostu po žáčky přečetli rozhovor s Michalem Fukalou, že za úspěchy stojí tvrdá práce, dřina a že tomu musí něco obětovat. Někdy mám z mladé generace pocit, že jim chybí ctižádost, prostě se o tu šanci porvat a jít si za tím.

Jak se díváš celkově na propojení A družstva mužů a mládeže? Co tomu chybí?

Chtěl bych reagovat na vyjádření šéftrenéra mládeže Denise Dušíka, který se ve svém hodnocení mládeže zmiňuje o tom, že by chtěl více propojit dorost s A mužstvem. Šéftrenér mládeže může mít vize jaké chce, ale vždy záleží na přístupů těch kluků. Šance na jejich rozvoj je obrovská, ale záleží to opravdu jen na tom, co jsou ochotni pro to obětovat. Každopádně v zimní přípravě dostanou znovu šanci. Kluci z kabiny áčka mají sami zájem pomoci mládeži, sami se iniciativně zapojili do některých akcí, aby se dostali blíže k mládežníkům. Musím zmínit třeba trénink profesionálních trenérů Regionální fotbalové akademie mládeže z Karviné, který zařídil náš brankář Ondřej Prepsl. Navíc ten pak přivezl klukům z dorostu vycházkové soupravy a další materiál, který jim věnoval. David Marek a Bohdan Velička byli pomáhat při náborech frýdlantských škol i školek. Uvažujeme i o projektu patronátů, abychom ještě více zapojili naše muže do dění v mládežnických týmech. Je toho spousta, co můžeme udělat směrem k mládeži, ale chceme jít postupnou cestou.

Pojďme se podívat dopředu. Co zimní příprava, jaké jsou plány?

Tak to je tradičně nejméně oblíbená část života fotbalisty, ale bez tvrdé dvouměsíční dřiny to nejde. Máme v plánu sehrát několik přípravných zápasů, například s  Českým Těšínem, Frýdkem-Místkem, Brušperkem, Frenštátem a dalšími týmy. Trénovat začínáme 15. ledna.

Blíží se konec roku, Vánoce a oslavy nového roku. Co bys chtěl popřál těm, pro které je 1. BFK Frýdlant srdcovou záležitostí?

Hlavně pevné zdraví, ať si všichni užijí dny volna v rodinném kruhu a těší se na jarní část fotbalové soutěže. Pokusíme se fotbal ve Frýdlantu posouvat dále dopředu. Ještě jednou děkujeme všem za podporu.

 

CzechEnglish