Říkají mu Johnny nebo taky “Rosa”, učí se na kytaru a ve volném čase ho můžete potkat se čtečkou knih v ruce. Jan Wludyka je již nedílnou součástí frýdlantského mančaftu a mimo jiné se již pilně připravuje na roli otce.

S fotbalem si začínal v Baníku Ostrava v šesti letech. Kam jsi zamířil pak?

“Po mém angažmá v Baníku Ostrava jsem zamířil do třetiligového Fulneku a poté do Hlavice, kde se tehdy hrála taky třetí liga. V Hlučíně jsem pak okusil jak druhou tak i třetí nejvyšší soutěž a přes Valmez zamířil do Frýdlantu.”

Ve své druhé sezóně ve Frýdlantu jsi se svými spoluhráči dokráčel k historickému druhému místu. Takže asi spokojenost, že?

“Jednoznačně ano. Byla to skvělá sezóna po všech stránkách. Pro mně ale není letošní umístění žádným překvapením. Máme kvalitní tým, a proto druhé místo odpovídá naším možnostem.”

Dlouho jsme bojovali dokonce o první místo, což nakonec nevyšlo. Přestože Slavičín postup odmítl a mnozí čekali, že možnost zahrát si MSFL bude nabídnuta nám, nakonec do MSFL zamířily Rosice. Co ty na to?

“To že to nevyšlo, to je prostě život. Důležité je, že jsme si sezónu užili. Co se týká postupu, nikdo z vedení na nás netlačil a s druhým místem panuje všeobecná spokojenost.”

Kde vlastně vznikla přezdívka “Rosa”, přirovnání k Tomáši Rosickému musí potěšit, že?

“Vím, že mi tak začal říkat Šráma (trenér Martin Šrámek), ale hned mi bylo jasné, že to asi nebude kvůli mým fotbalovým schopnostem, jako spíše tím, jak často jsem zraněný :-). Mimochodem po mém příchodu do Frýdlantu jsem se opravdu hned v přípravě zranil. Ale přesto to přirovnání není úplně přesné, těch zranění nemám fakt tolik a peněz jako Rosický asi taky ne :-).”

Spoluhráči si někdy z tebe utahují, že nejdříve se objeví čtečka a pak až Johny (Jan Wludyka). Jak to tedy je?

“Pravda je, že čtu moc rád. Hodně mne baví téma mafie, podsvětí, ale taky dobrodružné, naučné a motivační knihy a taky cestopisy. Nejsem prostě úzce specializovaný čtenář.

A co kytara? Jak jsi daleko s hraním a máme čekat nějaký koncert pro fanoušky?

“Tak do toho je ještě hodně daleko. Ale na kytaru mě učí hrát Pavel Býma, takže jsem pod kvalitním vedením. Hodně mně to baví. Třeba s Pavlem složíme i frýdlantskou fotbalovou hymnu a natočíme videoklip 🙂

Můžeme prozradit, že koncem srpna se očekává u Wludyků nový přírůstek. Tak prozraď, jestli máme očekávat fotbalistu nebo fotbalistku?

“Bude to holka, ale jestli fotbalistka, to fakt netuším. Každopádně se svou ženou Alenkou ji budeme podporovat v tom, co ji bude bavit. Už se opravdu těším a věřím, že roli otce zvládnu. Na prvním místě bude vždy rodina.”

A Jak vidí Jana Wludyku spoluhráči? Michalu Střižíkovi a Martinu Šigutovi jsme položili dotaz, co se jim vybaví, když se řekne Johnny Wludyka.

Michal Střižík: “Hudebník, čtenář, vynikající fotbalista, spoluhráč a kamarád.”

Martin Šigut: “Super kámoš, férový, nevypustí jediný souboj, tvořivý hráč a má rád pivo jako já :-).”

CzechEnglish