Už jsou to tři roky, kdy k nám v létě zavítal z Vratimova vytáhlý záložník Ondřej Škorik. Po domácím utkání s třineckým B týmem jsme si Ondru vytáhli na pozápasový rozhovor. Zde vám jej nabízíme.

S třineckými mladíky se nakonec zrodila remíza 3:3. Jak těžký to byl z tvého pohledu zápas?
Soupeř a vlastně i celé utkání bylo strašně běhavé, jejich mladí hráči byli hodně šikovní a silní na míči.

To střetnutí bylo jako přesýpací hodiny. Nejprve jste prohrávali, pak jste krátce po přestávce dokázali skóre otočit, ale vzápětí opět inkasovali dvě branky…
My, i když prohráváme, tak si stále hrajeme tu svou hru. Věříme, že se do těch šancí zkrátka dostaneme, a že z toho nějaký ten gól dáme. Takže i když jsme dvakrát v zápase prohrávali, moc jsme se z toho nestresovali a hráli si dál to své. Věřili jsme ale, že za stavu 3:3 přeci jen ten vítězný gól vstřelíme, to se bohužel nestalo.

Vám výborně vyšel vstup do druhé půle, kdy jste po pár minutách dali po standardní situaci gól na 2:1. Co se stalo před tím soupeřovým vyrovnáním? Přeci jen jejich vyrovnávací branka přišla strašně moc rychle…
Oni rozehráli svou akci do středu hřiště před naši šestnáctku, kde si převzal míč Maceček. To mě hrozně štve, jelikož toho hráče jsem měl mít doraženého právě já. Bylo to špatné dostoupení, navíc, když on střílel, tak se míč ještě přes Svatyho (Svatonský, pozn. red.) kopačku svezl a skončil přímo v šibenici naší branky. Ten gól jde ale na můj vrub.

Inkasovaný gól zamává s každým týmem, vy jste však inkasovali krátce nato znova, když jste udělali chybu při standardní situaci soupeře…
To jsme měli možná chvíli hlavy dole, že jsme tak rychle ztratili vedení. Možná tam při té situaci chyběla trochu ta větší koncentrace.

Přesto bylo dobře, že jste se z gólů Třince rychle otřepali. Biolek rozehrál pohotově standardku na Jardu Juříčka a po jeho přihrávce se ti povedlo vyrovnat na 3:3. Jak si celou akci viděl?
(smích) Já si na Jardu Juříčka zavolal a on mi míč jen sklepl mezi dvěma jejich hráči. Já to měl jednodušší, nikdo u mě od nich nestál, takže stačilo jen míč převzít a střelit doprostřed branky. Gólman šel na zem o něco později, takže to prošlo kolem něho.

Jsi sváteční střelec, nebo těch gólů dáváš za sezonu více?
Ne ne, jsem opravdu sváteční střelec (smích). Za sezonu dám tak dva nebo tři góly, nejsem žádný ostrostřelec.

Bereš tedy konečný výsledek 3:3 jako ztrátu dvou bodů, nebo naopak je z tvého pohledu remíza spravedlivá?
Myslím si, že remíza byla asi zasloužená. Ale z mého pohledu já chci každé naše utkání vyhrát. A hlavně můj velký cíl je s Frýdlantem postoupit. Takže každá bodová ztráta mě hodně mrzí, a to i když je soupeř lepší. Hraji vždy na vítězství.

Pro diváky ale šest branek je určitě pozvánkou na další naše domácí utkání?
Jo, máš pravdu. Podle mě ani ten fotbal nebyl vůbec špatný. Bylo to běhavé, na obou stranách byly další šance ještě. Pro diváka myslím si skvělé utkání.

Pojďme ještě k vaší závěrečné šanci, kdy Wludyka z trestného kopu poslal míč na zadní tyč, ale ten jen o chlup minul třineckou bránu. To by byl pro soupeře doslova hřebíček do rakve…
Já jsem si osobně na lavičce myslel (Škorík už byl v té době vystřídaný, pozn. red.), že to Honza bude spíše centrovat a někdo z kluků se do míče opře hlavou. Škoda, že to netrefil lépe. Mohla to být krásná šibenice a my mohli vyhrát. Nemůžeme ale z každé standardky být úspěšní.

Už minule jsem se ptal, zda bude pro Frýdlant teď těžší, že se na vás každý soupeř bude pečlivě připravovat. Vnímáš to nějak na hřišti už?
Já si toho všiml již před dvěma lety, kdy jsme byli skoro na postup. Tam se na nás soupeři připravovali. To samé vlastně ale bylo i v minulé sezoně, která se nedohrála. My už zkrátka musíme mít teď v hlavách to, že soupeř přijede s nějakou taktikou a my pak musíme ten obranný val nějak překonávat. Ne vždy to jde lehce, ale když už se nám to podaří, tak zase nedokážeme každou tu svou tutovku proměnit. Je to vše o hlavách hráčů, s tím se musíme zkrátka poprat.

Trenér Šrámek právě po zápase vzpomněl, že by bylo dobré, kdyby se vám střelecky už chytli útočníci. I teď proti Třinci vlastně skórovali defenzivní hráči…
To by bylo dobré (smích), ale ono to ještě přijde. Stačí se uklidnit, vstřelit jeden gól, i kdyby třeba ušmudlaný. Třeba Bohdan Velička, jak dá jednu branku, tak pak je schopný přidat další tři, jelikož je skvělý střelec. Ale to samé můžu říct o Péťovi Soukupovi nebo Kučisovi (Kučera).

CzechEnglish