Po utkání v Polance zářil útočník Petr Soukup spokojeností. Bodejť by i ne, vždyť jeho gól přispěl k vítězství svého týmu nad velkým favoritem. S rodákem z Velkých Losin, který ve své kariéře odehrál i deset ligových utkání za ostravský Baník, jsme si po posledním podzimním zápase popovídali…

Petře, je jen pár chvil po vašem posledním podzimním zápase. Dokázali jste porazit silnou Polanku, zvlášť na její půdě. Jak těžké to bylo utkání?

Tak utkání bylo těžké, asi jako většina zápasů v divizi. Hlavně v tom našem složení, kdy musel na hřiště i Šráma (trenér Martin Šrámek, pozn. red.). Ale až na prvních asi patnáct či dvacet minut, kdy Polanka mohla dát dvě branky, což by bylo pro nás těžší s tím něco udělat, tak jsme to zvládli takticky skvěle. Pak si už nevybavuji, že by domácí něco měli a my tak čekali na brejky a nějaké jejich chyby, které přišly. Jsem rád, že jsme je i s trochou štěstí dokázali potrestat.

Jsme divizními podzimními MISTRY. Jak se to poslouchá?

Ale jo, zní to hezky (smích). Samozřejmě ta cesta je ještě dlouhá, jsme jen v její polovině a rozhodující bude, kolikátí budeme až po šestadvacátém kole. Příjemné ale je, že na tom prvním místě budeme minimálně do poloviny března.

Ani tebe, stejně jako naprosté většině tvých spoluhráčů, se během podzimu nevyhnula zranění. Přesto to tenhle tým nepoložilo. V čem tkví to kouzlo mužstva, že vlastně prohrálo jen jediné podzimní utkání, i když za celý podzim jste neodehráli dva zápasy ve stejné sestavě?

U mě osobně to naštěstí nebylo nic vážného a hlavně to nebylo na dlouho, jako tomu bylo v minulých letech. U ostatních kluků je to bohužel na dýl a já jsem zrovna nedávno vzpomínal, jestli jsem někdy ve své kariéře tohle zažil. Tolik zraněných. Myslím si, že ne. A v čem tkví kouzlo? Z mého pohledu to kouzlo tkví v tom, že máme Wozyho (Radim Wozniak), který je neskutečný. Také Škoryho (Ondřej Škorik), který je taky neskutečný. Stříža (Michal Střižík) se dokázal vrátit a byl taky neskutečný, prostě srdce je to správné slovo. A na to se pak nabaluje chtíč štěstí.

Věřím, že tuhle část sezony náležitě oslavíte?

No, tak to věříš správně (smích). Někteří už hned po zápase začali, ale ta pořádná oslava bude příští pátek a bečka bude vzadu, jako vždy.

Které utkání bylo na podzim z tvého pohledu asi nejtěžší?

Mě zkoušíš teda, já už mám totiž problém si je všechny vybavit (smích). Ale myslím si, že to bylo to první s béčkem Karviné a pak v Opavě.

Věřme, že se přes zimu dáte všichni dohromady. O charakteru mužstva jsme už mluvili, když se k tomu přidá pak i hráčská kvalita, budete největší favority na postup určitě hodně trápit?

Máš snad pravdu, mohlo by to tak být. Pokud se dáme dohromady a pořádně přes zimu potrénujeme, tak proč ne. Doufám jen, že situace téhle doby nám dovolí soustředění, tam se nejlépe tmelí ta parta. Snad nikdo z týmu neodejde a navíc jej vhodně doplníme. Pak se budeme rvát až do konce o ty vrchní příčky.

Ale proč se nepokusit třeba i o postup do třetí ligy, že jo…

Tak ten pokus bych nechal až na dobu, kdy bude mít Frýdlant krásné nové zázemí.

CzechEnglish