Během sezony se na výkony brankáře Ondřeje Prepsla spoléhali nejen frýdlantští fanoušci, ale především i jeho spoluhráči, kteří nastupovali v zápasech na hřišti před ním. Společně se svým týmovým kolegou Jakubem Švrčinou nedostali branku v 10 zápasech a stali se tak postrachem nejednoho divizního celku. “Keksa”, jak Ondřeje jeho spoluhráči přezdívají, se stal i specialistou na pokutové kopy. Zuby si postupně na něm během sezony vylámali čtyři  fotbalisté. Naposledy proti Prepslovi neuspěli bílovečtí hráči Střelec se Sochou.

Důležitým momentem nedělního zápasu byla chycená penalta z kraje druhého poločasu. Kdyby Střelec dal, šel by Bílovec do vedení a čert pak ví, jak by se utkání dále vyvíjelo. Tušil jsi předem, kterou stranu máš risknout?

Tak nějak jsem to věděl, jelikož už před zápasem mě na to připravil Kuba Švrčina, který má ty penalty soupeřů dobře nastudované. Připravoval mě tak nejen na Střelce, ale i na Vencu Mozola. Celou dobu jsem si ty informace ale musel opakovat, abych je nakonec nepopletl. Naštěstí jsem to trefil tak, jak mi řekl, za což mu samozřejmě moc děkuji.

Co k samotnému zápasu, který jsi měl možnost sledovat z brankové čáry?

Podle mě z nás bylo cítit velké odhodlání. V prvním poločase jsme myslím si měli herně navrch. Trošku nás přibrzdila pak ta neproměněná penalta, to s námi zamávalo a do šance se dostali i domácí. Hlavně v závěru, kdy mě trefil Dosty (Dostál, pozn. red.). Druhý poločas jsme také začali velkou příležitostí, kterou jsme ovšem také neproměnili. Pak přišla ta zmíněná penalta. Ta hra už ale byla ve druhé půli z naší strany taková spíš nervózní. Kluci ovšem ukázali obrovský charakter a nevypustili ani jednu situaci. Takže i když to dnes nešlo fotbalově, tak ten zápas neskutečně odbojovali. Fakt klobouk dolů před nimi. To, jak přistupují ke každému zápasu, je prostě parádní. A i když nemám v týdnu toho času, tak jsem nesmírně rád, že můžu být součástí této neskutečné party. To, co ti kluci dokážou obětovat fotbalu, tak je přesně to, jak to má ve fotbalovém světě vypadat.

Nakonec skončil zápas remízou 1:1, což nám k potvrzení prvního místa v tabulce stačilo. Byla tam v těch posledních vteřinách u tebe nějaká skulinka, že se může ještě něco stát? Nebo jsi byl odhodlaný a věřil jsi, že to dobře dopadne?

Samozřejmě, že nějaký ten červíček tam byl, to nepopírám. Škoda jen, že jsem tu druhou penaltu vyrazil znovu k němu a on to jen dorazil. Pak jsme hned z rozehrávky měli velkou šanci, kdy Kučis (David Kučera, pozn. red.) šel sám. Nedal to a v té chvíli mi nějaké ty černé scénáře v hlavě naskočily. Kluci to obrovskou zkušeností a bojovností dohráli na polovině soupeře. Tam už nebyl ani náznak toho, že by domácí ten zápas mohli vyhrát.

Co říkáš divácké podpoře, kterou Frýdlant měl po celou sezonu a nejen pouze v dnešním důležitém utkání v Bílovci?

Ta je úžasná. Navíc všichni za námi přijeli v červených tričkách, takže byli na stadionu všichni vidět. Už při nástupu říkali rozhodčí bíloveckým hráčům, že dnes rozhodně doma nebudou. Celkově musím říct, že ti lidé fotbal ve Frýdlantu milují a dokážou mu obětovat skoro to stejné, co my hráči, a za to vše jim obrovsky děkujeme.

V posledním kole nás čeká souboj s Polankou. Věřím, že to bude zápas, který si všichni půjdete na hřiště užít?

Přesně jak říkáš. My jsme tady dnes přijeli s tím, že už chceme mít před posledním kolem hotovo. Ať už je o všem rozhodnuto. Teď se v klidu připravíme na Polanku a myslím si, že z naší strany určitě nehrozí něco takového, že bychom poslední zápas nějak vypustili. Tenhle tým chce zvítězit v každém utkání. Ale výhodou pro nás může být, že už půjdeme do zápasu s čistou hlavou a společně s diváky si ten duel užít. Věřím proto, že fanoušci v sobotu doma nezůstanou a přijdou na stadion v co největším počtu.

Dokážeš takhle krátce po utkání říct, kde nastal ten okamžik, který nás nakonec dovedl k vytouženému prvnímu místu?

Myslím si, že jsme si hodně pomohli už na konci podzimu, kdy nás sužovala obrovská marodka a ty zápasy jsme zvládali obrovskou vůlí a bojovností. Tam bylo důležité a řekl bych že i zásadní, že jsme stále drželi kontakt s tou špičkou. V zimě jsme pak dobře potrénovali, dokonce se nám vyhýbala zranění a pak jsme ukázali, že na tu špici zkrátka patříme. A to i přes různá vyjádření a pochybnosti na naší adresu, ale jasně jsme všem ukázali, že jsme byli letos nejlepší.

CzechEnglish