Jakub Švrčina: “Zápasy ve třetí lize si nesmírně užívám”

Gólmanskou dvojici společně s Ondřejem Prepslem tvoří ve frýdlantském 1. BFK Jakub Švrčina. Po domácím utkání s Hlučínem jsme si s našim brankářem na chvíli povykládali.

Jakube, co říct k utkání s Hlučínem? Začátek nebyl z naší strany vůbec špatný, pak jsme ale dostali dvě branky a to soupeře jakoby nakoplo?

Přesně tak, jak říkáš. Začali jsme dobře a myslím si, že jsme i dobře bránili. Takových dvacet minut jsme soupeře k ničemu nepustili. Už před zápasem jsme si řekli, že nemůžeme hrát na nula nula celý zápas, že musíme být daleko odvážnější. To se nám podařilo, dali jsme gól, ale pak jsme soupeři doslova darovali dvě branky. Neříkám, že už tohle rozhodlo zápas, ale Hlučín to dost nakoplo. Oni byli dobří na míči a nebezpeční směrem dopředu, my si s tím už pak nevěděli moc rady.

Ty jsi odchytal poslední dva zápasy BFK a musím říct, že ses tedy ani v jednom z těch utkání v brance nenudil?

(smích) No, je to tak. Ale ono se to dalo čekat, že budeme mít s Keksou (Ondřej Prepsl, pozn. red.) v brance více práce. Ve Zlíně bylo poznat, že tam kluci trénují vícekrát v týdnu. To samé i Hlučín, který má v kádru hráče, kteří v minulosti prošli Baníkem či Opavou. Neříkám ale, že bychom byli proti nim nějací nazdárci! I my máme v týmu zkušené borce. Moc se nám ale teď směrem dopředu nedaří a naopak vzadu děláme chyby. Je to tak teď každý zápas. I když jsme v Rosicích prohráli o čtyři branky, tak Keksa dalších pět šest zázračně ještě chytil. Ale od toho tam jsme, abychom chytili něco navíc.

Když to tak vezmeme, tak máme za sebou zápasy s celou třetiligovou špičkou, bodovat se nám v těchto utkání nepodařilo. V čem vidíš největší rozdíl mezi divizí, kterou jsme hráli vloni, a třetí ligou?

Rozhodně jsou ti hráči mnohem rychlejší, a to i s míčem. Zpracování balonu, tohle jsme v divizi až tak neviděl. Ale samozřejmě, že i tam byli hráči, co prošli vyšší soutěží. Zatím proti nám nehrál doslova přestárlý manšaft, spíše to byli mladí kluci, kteří mají ambice prosadit se a jít hrát do vyšších soutěží. Takže to jsou vesměs hráči s velkou motivací. Když to vezmu u nás, tak kluci naopak tu kariéru ve vyšších soutěžích mají za sebou. Do třetí ligy jsme ale jako parta chtěli. My bez té motivace také nehrajeme, to ne! Ale ty ambice u soupeře jsou prostě znatelnější, než u nás. Každý tým, který proti nám hrál, tak na nás vyrukoval s něčím jiným. Mají spoustu věcí zažitých a nacvičených. Nám dělají teď velké problémy autová vhazování.

Jak si vůbec užíváš zápasy ve třetí nejvyšší soutěži?

Musím říct, že já si je užívám maximálně, jelikož kromě dvou sezonu v krajském přeboru, jsem chytal celou svou kariéru jen v divizi. Tohle je pro mě takový vrchol kariéry, vždy jsem se do třetí ligy chtěl dostat a ukázat, že na ní mám. Navíc bydlím teď tady za hřištěm, může přijít za mnou na zápas i rodina. Ale jak říkám, člověk se chtěl vždy chytit. Zkoušel jsem to v Petřkovicích, ve Frýdku-Místku, moc jsem si přál postoupit s Bohumínem, podařilo se mi to až tady a já jsem za to vše nesmírně rád. Vlastně tady teď hraji s klukama, na které jsem se chodil koukat do Frýdku-Místku.

Oproti nižším soutěžím teď strávíme při výjezdech v autobusu více času. Jak vůbec trávíš ty hodiny cestování a čím si je krátíš?

Každý si to krátí nějak jinak. Mladší kluci mají sluchátka a poslouchají hudbu. Vary (Adam Varadi, pozn. red.) si čte knížky. No a my vzadu kecáme a bavíme se třeba o ligových zápasech, o našich soupeři, a tak podobně. Ty cesty jsou zdlouhavé, ale my pokaždé řešíme jiná témata, takže nám to tak nějak uteče. Ale neříkám, že bych se na cestách vyloženě nudil. Co ale musím říct, tak že jsem rád, že jezdíme na výjezdy celý tým pohromadě. Že někteří nemají výjimky a nejezdí sami autem. Navíc s námi cestují i fanoušci. Jo, je jasné, že v divizi jsme vyhrávali, takže ty cesty domů byly o něčem jiném. S fanoušky se zpívávalo. Teď jsme zatím venku vyhráli jen ve Znojmě, ale věřím, že to zlomíme. Zrovna v sobotu nás čeká vůbec nejdelší trasa ve třetí lize. Jak jsi už zmiňoval, že jsme hráli s celou špičkou, tak teď nás čekají mužstva kolem nás a my potřebujeme nutně bodovat a být pak přes zimu v klidu. Tam pořádně potrénovat a věřím, že budeme hrát na jaře v soutěži důstojnou roli.

Je nějaký soupeř v MSFL, na kterého se vyloženě těšíš?

Já se hrozně těšil na Kroměříž, se kterou jsme už hráli a jsem moc rád, že jsem v tom utkání zrovna chytal. Když jsem byl ještě v mládeži, tak jsme u nich na tom krásném stadionu hrávali. Musím říct, že on není vůbec třetiligový, určitě je na vyšší soutěže. Navíc Kroměříž má ambici postoupit, vždyť doteď ještě neztratili ani bod. No a asi se ptáš, proč zrovna Kroměříž, že?

Přesně tak….

Hraje tam můj kamarád, se kterým jsem kdysi hrál v mládežnické reprezentaci. Pak jsem se ale zranil a z výběru jsem vypadl. On si prošel Zlínem, Slováckem a co vím, tak teď bydlí kousek od Kroměříže. Dost jej sleduji a strašně moc mu přeji. Teď jsme se po letech potkali a potěšil, že mě vůbec poznal (smích). Tímto tedy zdravím Tomáše Jelečka!

Co říkáš frýdlantským fanouškům, kteří jezdí i na venkovní zápasy a určitě je v hledišti dost slyšet?

Frýdlantští fans jsou fantastičtí. Podporují nás doma i venku. Pořád mám v paměti náš poslední venkovní zápas v divizi, jak jsme jeli do Bílovce. Tam seděla snad půlka tribuny v červeném. V autobuse se stálo a to za námi dojelo ještě hodně lidí svými auty. Vlastně jsme i díky nim oslavili ten postup. Za celou tu dobu, co tu jsem, tak se nám nestalo, že by na nás pískali, i když třeba prohráváme. Pokaždé nás podporují. Třeba teď naposledy, když jsme hráli doma s Kvítkovicemi a rozhodčí nám docela nepřáli. Oni nás podpořili a my s tou jejich podporou byli pak schopni ten zápas vyrovnat. Pak nám udělali ze hřiště špalír a tleskali nám. Kvůli tomu přeci ten fotbal hrajeme. No a na Vítkovice přišlo tuším nějakých osm stovek. Tohle se stávalo spíše v pohárech, když dojel nějaký zvučný soupeř z vyšší soutěže. A ve Zlíně? Tak tam nám vytvořili doslova domácí kulisu. Prohrávali jsme, nedařilo se nám, ale oni nás pořád hnali. Jsou fakt úžasní, po zápasech si s nimi vždy sedneme a prohodíme pár slov. Potkáváme se společně i ve městě, v obchodech, a i tam si máme co říct.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Comment moderation is enabled. Your comment may take some time to appear.

CzechEnglish