Hrdina Švrčina po vyřazení Opavy: Zůstal jsem v klidu. V dalším kole si přeju Baník!

Byla to fotbalová pohádka se vším všudy. Náš tým se postaral o obrovskou senzaci 1. kola MOL Cupu, když na domácím hřišti vyřadil favorizovanou druholigovou Opavu. Hrdinou napínavého duelu, který musely po remíze v základní hrací době rozseknout až pokutové kopy, se stal domácí brankář Jakub Švrčina. Zkušený gólman si v rozstřelu poradil hned s několika pokusy profesionálů a poslal BFK do dalšího kola. V rozhovoru přibližuje, jak se zrodila taktika na favorita, co rozhoduje při penaltách i koho by si přál jako dalšího soupeře.

Po úvodním mistráku, kdy jste poměrně hladce prohráli v Polomi… co se ti honilo před tak těžkým pohárovým zápasem v hlavě?
Polom byla výborně nachystaná a my naopak přijeli bez sebevědomí. Byla to pro nás facka, ale hodili jsme to za hlavu.

Pohár je vždy trochu specifikum. Brali jste to o to uvolněněji, že vlastně nemáte co ztratit?
Ano, přesně tak to bylo. Trenéři Sury a Fitus (Kryštof Surovec a jeho asistent Petr Literák, pozn. red.) přišli do kabiny a proběhla snad ta nejkratší příprava na utkání, co jsem kdy zažil. Znělo to jasně: Přijela Opava – užijte si to, ukažte se. Člověk vlastně ani neví, jak se pořádně chystat na jejich béčko, natož na áčko! (smích)

První půle skončila bez branek, jak bys ji ze svého pohledu zhodnotil?
To jsme vlastně jenom běhali bez balonu, moc jsme se na míči neohřáli. A hrozně rychle nám docházely síly. Přestáli jsme nějaké šance soupeře, kvalita Opavy byla zkrátka znát. Bylo vidět, že chtějí rychle rozhodnout, my na druhou stranu chtěli co nejdéle udržet hratelný výsledek, aby znervózněli.

Ve druhém poločase se ale hosté přece jen dostali do vedení. Jak ten gól padl z tvého pohledu?
Jejich levý záložník nám už poněkolikáté utekl po křídle. Tentokrát na nic nečekal a nastřelil míč prudce před bránu. Snažil jsem se tam dostat, ale chyběl mi kousek. Hrozilo i od našich obránců, že si to ve skluzu srazíme do vlastní sítě, ale nakonec tam byl jako první jejich útočník a pohodlně zavěsil.

Věřil jsi i za tohoto stavu, že se vám podaří vyrovnat?
Samozřejmě, bylo to jen o jeden gól a my jsme si začali paradoxně víc věřit. Neměli jsme už co ztratit. Filda Imrich navíc kopal perfektní standardky a hnali nás fantastičtí fanoušci. To člověka vybičuje. Věděl jsem, že minimálně jednu velkou tutovku ještě mít budeme. Ta nakonec přišla a po gólu to byla absolutní euforie. Minutu nato rozhodčí pískl konec.

Penalty jsou vždy tak trochu loterie. Připravoval ses na ně nějak speciálně?
Nepřipravoval jsem se nijak zvlášť. Už několik sezon mám svou vlastní strategii a několik penalt už mám chycených i v soutěži. Každý gólman je jiný. Někteří tam buší do břevna, skáčou na čáře a snaží se střelce rozhodit podobným způsobem. Já spíš sázím na klid. Snažím se do poslední chvíle stát, protože hráči teď těsně krok před míčem zvedají hlavu a já si myslím, že to pak nedokážou tak přesně umístit.

Podařilo se ti zneškodnit hned několik pokusů Opavy, přitom oproti kolegovi v brance SFC nejsi vyloženě vysoký gólman. V čem podle tebe tkvěla tvá úspěšnost proti opavským střelcům?
Výška je u brankáře samozřejmě skvělá věc, která hodně pomůže, ale to člověk prostě neovlivní. Měl jsem ale vždycky štěstí na trenéry, co mi tenhle deficit pomohli nahradit jinak. Nejdůležitější je pro mě správné postavení a rychlost reakce. Bez poctivého tréninku bych tohle všechno okamžitě ztratil. A protože sám už působím i jako trenér brankářů, to samé se snažím vštěpovat i svým svěřencům. Ať už jsou vysocí, nebo malí jako já! (smích)

Koho si po takovém skalpu upřímně přeješ do dalšího kola?
Baník Ostrava! Frýdlant je město Baníku, a po vyřazení Opavy pevně věřím, že by to byl ten největší možný dárek pro celý náš region.

Je něco, co bys chtěl dodat závěrem?
Určitě. Chtěl bych na dálku poslat pozdrav našemu kapitánovi Barymu, který musel po nepříjemném zákroku soupeře odjet do nemocnice a má zlomenou kůstku v obličeji. Bary, drž se a brzy se nám vrať!